PPT Slide
Termínem supernova (1934) se označuje explozívní proces, při němž se krátkodobě (po dobu řádově desítek dnů) zvýší jasnost objektu (M ? –17 až –19); dochází k destrukci původní
Typ I. Strmější pokles jasnosti, vyšší luminozita; patrně ve dvojhvězdných soustavách — roli hraje přenos hmoty.
Typ II. Pomalejší pokles jasnosti, nižší luminozita; asi závěrečná fáze vývoje velmi hmotných hvězd.
Těžší prvky vznikly ve vesmíru patrně během výbuchů supernov. Pozůstakem výbuchu supernov mohou být rozsáhlé mlhoviny s neutronovou hvězdou (pulzarem) — viz Krabí mlhovina (1054).