PPT Slide
Helioseismologie se začala rozvíjet počátkem šedesátých let 20. století, kdy Robert Leighton z CalTechu objevil pětiminutové oscilace slunečního povrchu. Použil k tomu rozdílové spektroheliogramy pořízené v různých spektrálních čarách (vyznačeno červenou a modrou barvou na snímku).
Kombinací dvou desek získal mapu rychlostních odchylek, na níž jsou patrné relativní pohyby hmoty (supergranulace) směrem vzůru a dolů vůči slunečnímu povrchu. Leighton poprvé zjistil, že tyto rozměrově malé oblasti na Slunci oscilují s periodou 296 sekund a rychlostí až 500 m/s. Později se potvrdilo, že jde o projev zvukových vln.